Jestliže zastavíte s osobním automobilem na nějakém odpočívadle při cestě na Jadran, kdy za sebou vláčíte obytný přívěs a vůz je vysloveně extrémně namáhán, a odklopíte přední kapotu, můžete si povšimnout, jak je motor zahřátý na provozní teplotu. Spalovací motory jsou vlastně takové malé kotle, kde se spaluje benzín či nafta, a kde tepelná energie tyto součástky značně namáhá. Kdyby šlo ovšem o jednu jedinou jízdu, která důkladně prověří materiál, z něhož je motor zhotoven, můžeme říci, že jde o jednorázovou záležitost, ale motor vašeho vozu musí snášet značné namáhání mnoho let, působí na něj velmi vysoké i nízké teploty, je-li vůz odstaven venku na parkovišti při teplotách kolem dvaceti stupňů Celsia pod nulou.
Značné teplotní výkyvy a mechanické namáhání jsou důvodem, proč se k výrobě spalovacích motorů využívá speciální ocel. Pro automobilový průmysl je to například žáruvzdorná nerezová ocel 1.4913, která je velmi dobře odolná vůči korozi a zároveň odolává vysokým teplotám. Materiál vykazuje vysokou pevnost v tahu, značnou tvrdost a také dobrou svařitelnost. Tyto vlastnosti jsou dány chemickým složením oceli, v níž se vyskytují legující prvky křemík, mangan, chrom, molybden a také niob a vanad. Jedná se o ušlechtilou speciální ocel, která je kromě automobilového průmyslu využitelná například i v petrochemii, v energetice a ve strojírenství.
Materiál 1.4913 dodávají na trh ocelárny. To pochopitelně není jediný typ oceli, který na trh odtud putuje, výroba oceli soustředí pozornost i na konstrukční ocel, nitridační ocel, kotlovou ocel, ložiskovou ocel, pružinovou ocel atd. Ocel je strategickou výrobní surovinou, bez níž se neobejde prakticky žádné výrobní odvětví. Bez oceli bychom neměli k dispozici ani dopravní prostředky, ani stroje, ani domácí spotřebiče a další spotřební zboží. Rázem bychom se propadli kamsi do starověku a současná civilizace by nabrala směr, který by vám možná vůbec nevyhovoval.